Červená turistická značka, úsek Mezní louka - Jetřichovice. Cca 6 km, střední obtížnost.
Předehra: Výjezdním místem je nádraží Praha Holešovice, rychlík IC Vindobona do Děčína v 15:34. Vlak má zpoždění, nefunguje klimatizace, navíc je vlak dosti plný. Je to martyrium, připomíná mně to spíše saunu, než cokoli jiného. Naštestí cesta netrvá dlouho. Možná by mohly dráhy vozit bazenék se studenou vodou. Pak bych si za ten příplatek saunu i dopřál. V Dečíně se ptám na autobusové nádraží a i přes zpoždení vlaku stíháme odjet posledním autobusem směr Hřensko. Naštestí autobus zajiždí i ke kempu Mezní louka. Původně jsem to chtěl z Hřenska šlapat pěšky, ale pohodlnost vítězí.
Ubytování v kempu proběhlo poměrně rychle, v pátek kemp nebyl tak plný. Vybírám místo u jedné z volných chatek a stavím svůj příbytek. Je to takový můj test na cestu kolem Islandu. Stan zvládám postavit sám a tak mě náladu jen kazí nově příchozí obyvatelé chatičky. Malinká holčička ustavičně pláče a tak je po klidu páteční noci. Občerstvujeme se škvoreckým buřtem na připraveném ohništi, co jiného k ohni. Noc je ještě mladá a tak vyrážíme po červené směr Jetřichovice.
Fotografie: Postavený stan
Cílem je západ slunce u Malé Pravčické brány. Jedná se o 400metrový skalní útvar. Vznikla zvětráváním hornin. Jde vlastně o jakousi menší obdobu Pravčické brány. Je široká okolo 3 m, vysoká 2,3 m. Dá se na ní vylézt, ale rozhled je možný pouze jedním směrem. Než jsem připravil fotoaparát a pokusil se vyfotit poslední paprsky slunce, karta odmítla poslušnost. Slézám pro druhou kartu, beru i filtry. Znovu se škrábu nahoru, přesto již slunce nevidím.
Fotografie: Cesta v pátek na Malou Pravčickou bránu
Utěšuji se tím, že si dám v restauraci u kempu pěkně studené a orosené pivo. To netuším, že v 9:30 už restaurace nevydává. Beru zavděk nealko pivem Birell, naštěstí je studené. Kousek vedle je hospůdka u Fořta, ale tu si necháváme na zítřek. Jsem zvědavý, zdali holčička v chatce bude spinkat. Naštěstí aspoň toto vyšlo a prožíváme příjemnou a klidnou noc.