Jsou to muka, dobrovolně ráno uvolnit teploučké místečko, vstát do tmy a pak s batohem a fotoaparátem značky Nikon odejít do víru velkoměsta. Ale ranní Praha má své kouzlo. Kouzlo o to větší, že turistů a domácích potkáte poskrovnu. Kampu, Čertovku jsem vůbec neznal a tak je to pro mě taková seznamovací lekce. Až bude pěkné světlo, mlha, tak vím, kam vyrazit na své "fotolovy".
Vystupuji na stanici metra Malostranská a ulicemi U lužického semináře a Cihelná se dostávám až pod Karlův most a k Čertovce. Zde je pěkné dřevěné mlýnské kolo, ale lepší záběr bude z druhé strany. Jen tak nostalgicky vystupuji na Karlův most a užívám si krásného ráno a klidu. Navíc začíná mezi mráčky vykukovat sluníčko. Je to zvláštní leden, snad takový nepamatuji, je teplo okolo 10 stupňů.
Ulicí Na Kampě kolem Lichtenštejnského paláce přicházím k břehu Vltavy. Snažím se využít poměrně dobré světlo a fotím Karlův most a protější Karlovy lázně. Já vím, je to profláknutý motiv, ale co dnes není.
Fotografie: Strarý mlýn na Čertovce, Kampa
Ulicí J. Dobrovského a přes Velkopřevorské náměstí se dostávám na malý můstek těsně vedle starého mlýnského kola. Až bude dobrá atmosféra, třeba mlžné ráno, tak se sem musím znovu vypravit. Jen doufám, že zmizí staré kolečko a pár lešenářských trubek. Přesto má místo krásnou a tajuplnou atmosféru. To ale zažíváte v centru Prahy skoro na každém kroku. Projel jsem pár míst, ale pro mě nad starou Prahu není.
Dále jdu kolem Sovových mlýnů a skulptur stromů, kde zastavuji a sedám si na lavičku. Relaxuji pohledem na město, na Střelecký ostrov s rybářem. Také tam občas chytávám, zatím spíše rýmu. Ale jednoho kapříka z těch míst mám, byl vytažen za potlesku čínských turistů.
Fotografie: Socha císaře Františka I. (II.), kašna
Přes most Legií přecházím přes Vltavu. Zatahuje se a já si uvědomuji, že se blíží pořádný déšť. Musím si totiž nějak odůvodnit to, že bych si rád sedl na něco dobrého, navíc kavárna Slavia je výborné místo pro nutný odpočinek. Sedím u okna s výhledem na Pražský hrad a okna smáčí vydatná přeháňka. Usrkávám si capuccino a přikusuji sladkou palačinku s tvarohem a jahodami. Vynikající dopoledne.
Přeháňka mezitím skončila, tak vyrážím po Smetanově nábřeží, poté kráčím skrz podloubí s obchůdky se suvenýry u Karlových lázní. Zastavuji se a prohlížím si vystavené šachy s motivem různých vojáčků. Vedle stojící prodavačka se snaží ulovit zákazníka.
Prodavačka: "Govorite po rusky?"
Já: ani nedutám
Prodavačka: "Tak to ne... Guten Tag. Sprechen Sie Deutsch?"
Já: ani nedutám
Prodavačka: "Ach jo, taky nic, tak co třeba...Bon Giorno..."
Já: ani nedutám
Prodavačka : "Hmm, já už nevím. Že by třeba... Hello. Where are you from?"
Já: "I am from Czech Republic."
Prodavačka: chvilku jí to šrotuje... "Vy jste Čech? To já něvěděla, to víte, když máte ten foťák..."
Já: "Ano, a jsem skoro z Prahy, tak se mějte..."
Po krásném monologu prodavačky procházím Karlovou ulicí až na Staroměstské náměstí a dále na metro. Odjiždím s pocitem krásně stráveného dopoledne. Příště už přijde jiný sekáč, ten se nezakecá...