Lysá hora je nejvyšší hora Beskyd (1323 m n.m.) je samostatným masivem, který je od okolních hor oddělen údolími několika řek, takže všechny přístupové cesty zaručují pořádné stoupání. Vybíráme si jednu z nejoblíbenějších cest nahoru, trasu po červené dlouhou 8,5 km z obce Ostravice, která je také naučnou stezkou informující zejména o životě místních lidí spojeném s pastvou. Ta vede nejprve po asfaltové cestě, ale provoz je minimální a asi po kilometru a půl je navíc vjezd na cestu pouze na povolení.
Cesta stoupá táhlým údolím podél potoka Sepetná, zatím v příjemném chládku. Jsou třicetipětistupňová vedra a my vycházíme už v půl šesté ráno.
Asi po hodině míjíme několik rekreačních chat, u kterých cesta míří opět do lesa. Asi ve dvou třetinách cesty, u Lukšince, si dáváme pauzu v dřevěném altánku, s mnoha vyrytými nápisy. Jakožto Radka mě dostává nápis „Radek je buzna“. V následných serpentinách se už můžete kochat výhledem na ostatní beskydské velikány, pokud zrovna nebude viditelnost omezena oparem.
Těsně pod vrcholem pak cesta prochází rezervací chránící původní jedlobukové porosty s minimálním zásahem člověka. Na vrcholu Lysé se můžete těšit výhledem po okolí. K tomu vám pomohou i informační panely s popsanými kopečky.
Lidí je nahoře naštěstí jen pár, takže na vyhlídkách není tlačenice a můžeme v klidu fotografovat. Dokonce i Západní Tatry, doufajíc, že na fotografii budou dostatečně zřetelné a nesplynou s oblohou. Asi po půlhodině strávené s fotoaparátem se jdeme posilnit do chaty „Lysá hora“, naštěstí už mají otevřeno. Dáváme si tu druhou snídani, během níž nás zčistajasna přepadla hustá mlha. Změna počasí je na Lysé hoře přece jen častější. Přemýšlíme, kudy se vydat zpátky, jestli půjdeme okolo jeskyň Ondrášovy díry, nebo dáme přednost vodní nádrži Šance.
Nakonec vítězí nádrž Šance, a tak se vydáváme dolů po žluté. Atmosféra je venku úplně jiná, téměř podzimní, jen chybí jinovatka. Cestou dolů ještě uzobáváme borůvky, které rostou hned u cesty, ale po poměrně prudkém klesání se rychle dostáváme pod jediný mrak na obloze, nyní trůnící na vrcholku Lysé. Cesta je místy tak prudká, že litujeme, že nemáme s sebou teleskopické hůlky. Nakonec ale přeci jen asi po hodině a půl vycházíme z lesa u hráze přehrady.
Cesta na sypané hrázi vysoké 65m nabízí jedinou možnost přiblížení k vodní hladině - nádrž shromažďuje pitnou vodu, takže se v ní bohužel nedá koupat, navíc je kolem dokola obklopena neprostupným pásem lesa. Byla zbudována v druhé polovině šedesátých let minulého století a její rozloha je 336 ha. Vybudováním došlo k zatopení centra obce Staré Hamry, také musela být zrušena železniční trať v úseku Ostravice – Bílá. Od přehrady to byl už jen kousek zpátky na Ostravici, odkud jsme ráno vyráželi.
Pokud by se snad někdo na pěší, popř. cyklistický výstup na Lysou necítil, může využít autobusu, který v letní sezoně jezdí jednou týdně z Raškovic až na vrchol. Dominantou je zejména televizní vysílač, ale kromě něj se na vrcholu nachází ještě několik chat sloužících k ubytování a stravování, nechybí ani chata Horské služby.