Předposlední den v roce 2006 a nás čeká velice krásné slunné počasí s občasným větrem. V půl desáté opouštíme chatu Matouš a cestou přes hotel Friesovy Boudu okolo strojovny lanovky se dostáváme na červenou značku. Sněhu moc není, ale běžkovat se dá. Stoupáme do mírného kopečka a necháváme za sebou Dvorskou Boudu. Pokračujeme okolo Chalupy Na Rozcestí, jinak zvané "Bufítek". To je místo položené cca. 1350 metrů nad mořem s rozcestím do pěti různých směrů a s vyhlídkou na Luční, Liščí, Černou a Studniční horu a Sněžku.
Fotografie: Chata na rozcestí, neboli "Bufítek"
Dlouho se nezdržujeme a pokračujeme po červené směr Výrovka. Počasí je příjemné slunečné, trasa vedoucí po hřebenech je snadná a nenáročná. Návštěvnost hor díky předpovědi počasí a stavu sněhu není veliká a my si tak vychutnáváme mimo krásného vzduchu i klid.
Fotografie: Výrovka
Na Výrovce se zastavujeme na krátkou přestávku, ale zůstáváme venku. Já fotografuji inverzi pod Lesní horou a samozřejmě chatu Výrovka. Krásně tu voní smažená cibulka a já už se těším na příští zastávku.
Pokračujeme dále po červené a následuje dvoukilometrové stoupání až pamětníku obětem hor. Na trase se několikrát zastavuji a fotím pohled na Špindlerův Mlýn a na druhé straně pak výhled na Studniční a Lesní horu. Od kapličky pak sjíždíme k Luční boudě. Před chvíli nám rolba upravila sjezd a tak podmínky jsou přímo ideální. Na okolních svazích se provozuje snowkiting, což je lyžování na prkně či lyžích s drakem (takovým menším padákem), více naleznete např. zde.
Fotografie: Pohled z Výrovky
Luční bouda je nejvýše položené restaurace v Čechách, k sezení je tu okolo 150 míst. Z oken boudy je vidět Sněžka. Znovu otevřena byla v červnu 2004. Zastavujeme zde a dáváme si krkonošské kyselo, porce polévky za 49 Kč. Je výborné (dostáváme celou polévkovou mísu), mimo pečiva si objednáváme velký rohlík z pečený přímo ve zdejší pekárně. Po koláči se nám nechce moc ven, ale Sněžka láká.
Zvedá se vítr a cesta po modré značce je trošku horší. Ke konci cesta vede podél hranice a my zastavujeme u Slezského domu na Polské straně. Vítr je hodně silný a cesta na vrchol je zmrzlá. Výstup díky běžkovým botám tak vzdávám. Pořizuji si fotografie lehce sněhem pocukrované Sněžky a posilňuji se grogem.
Vracíme se po stejné trase zpět. Díky větru je cesta k Luční boudě trošku nepříjemná a stoupání k památníku nepříjemné. Dále však sjíždíme k Výrovce, kde se zastavujeme na druhou přestávku. Ta je posazená 1200 metrů nad mořem a je zde pěkný výhled do údolí.
Fotografie: Vánice nad Luční boudou
Posilnění se vracíme zpět, na Friesovy Boudy. Cesta vede převážně z mírného kopečka a tak není namáhavá ani dlouhá. Děkuji všem, kdo se postarali o tak krásné počasí:)