Ráno po probuzení u jezera Mývatn nás čeká okružní pochod k Dimmuborgir. Ráno odcházíme v půl deváté a naše první zastávka je u místního kostelíku v Reykjahlídu. Kostelík je zajímavý tím, že lávové jazyky končí u zdi kostela. Lávu prý zastavila modlitba tehdejšího kněze a věřících. Cestou na Dimmuborgir (Temné hrady) šplháme na sopečný kužel Hverfjall. V jícnu kuželu jsou vidět graffiti od návštěvníků. Kužel má po obvodu kolem jednoho kilometru. V Dimmuborgir, což jsou lávové skály (neboli skalní města), se vydávám na soukromou prohlídku po červené. Jelikož nevím, kde je zbytek výpravy, tak další okruh neabsolvuji a vracím se na parkoviště, kde má čekat autobus.
V půl druhé odjíždíme k jezeru Mývatn, kde máme do čtvrté hodiny čas. Po krátké procházce uleháme u jezera a užíváme si slunečních dnů. Člověk by neřekl, že je na Islandu. Nikde ani mráček a sluníčko opravdu pálí.
V půl páté má část výpravy domluvenou projížďku na koních a zbytek pak prochází pseudokrátery v okolí jezera Mývatn. V půl sedmé přijíždíme do kempu.