Den nám začíná dřív než obvykle, budík zvoní už ve čtyři, to abychom stihli první ranní autobus na letiště. A to můžeme být rádi, že vyrážíme z Dejvic a na autobus to máme pár kroků. Až cestou v něm se pořádně probouzíme, k čemuž přispěla spolucestující, která si svému známému stěžovala na děti a vnučku. Nejprve kritizovala svou dceru, že si ze spoření, kdy jí platila 500 Kč po dobu 5 let, nepořídila byt, a pak vnučku, že na návštěvu chodí zásadně v době, kdy se jim to nehodí a navíc si ještě našla přítele, který je z „nějakého zapadákova“ za Prahou.